OEnergetice.cz -

7. července 2026

Výroba ze solárních elektráren a elektromobilita v EU dosáhly v roce 2025 rekordů

Evropská komise zveřejnila nové čtvrtletní zprávy (Q3 a Q4) k trhu s elektřinou a plynem, které shrnují celkový obraz evropské energetiky za rok 2025. Zprávy potvrzují pokračující růst výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, přičemž nejvýraznější dynamiku vykázala solární energetika. Výroba elektřiny ze solárních zdrojů v EU dosáhla v roce 2025 rekordních 275 TWh, což představuje meziroční nárůst o 18 %. Výroba z offshore větrných elektráren vzrostla o 4 %, tedy přibližně o 3 TWh.

Růst se projevil také na straně nových instalací. Přírůstky instalovaného výkonu obnovitelných zdrojů energie zůstaly v roce 2025 na rekordní úrovni a přiblížily se 70 GW. Hlavní část tvořila fotovoltaika, která přidala 56 GW nového instalovaného výkonu. Větrné elektrárny, včetně pevninských i offshore projektů, navýšily instalovaný výkon o dalších 13 GW. Evropská komise tak potvrzuje, že solární energetika zůstává hlavním tahounem nových obnovitelných zdrojů v EU.

Rekordní rok zaznamenala také elektromobilita. V EU bylo v roce 2025 prodáno 2,89 milionu nových elektrických vozidel, což znamenalo meziroční nárůst o 31 %. Ve srovnání s rokem 2019 se roční prodeje elektromobilů téměř ztrojnásobily. Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2025 dosáhl tržní podíl nově prodaných elektrických vozidel v EU 22 %, tedy více než dvojnásobku podílu zaznamenaného ve Spojených státech, kde podle Komise činil 7 %.

Vedle růstu nízkoemisních technologií ale zprávy ukazují i přetrvávající cenové rozdíly na evropském energetickém trhu. Evropský referenční benchmark velkoobchodních cen elektřiny dosáhl v roce 2025 průměru 85 EUR/MWh. To bylo o 9 % více než v roce 2024, ale stále o 14 % méně než v roce 2023. Výrazné rozdíly panovaly mezi členskými státy: průměrné roční ceny se pohybovaly od 41 EUR/MWh ve Finsku po 116 EUR/MWh v Itálii.

Spotřeba elektřiny v EU meziročně vzrostla o 1 %, zejména kvůli chladnější zimě. Přesto zůstala o 2 % pod průměrem let 2019 až 2022, což podle Komise ukazuje, že obnova poptávky po energetické krizi z roku 2022 pokračuje jen postupně. Na plynovém trhu dosáhla spotřeba 339 mld. m³, tedy o 2 % více než v roce 2024. Průměrná velkoobchodní cena plynu činila 36 EUR/MWh, což představovalo mírný meziroční nárůst o 5 %, ale zároveň pokles o 22 % oproti roku 2021.

Zveřejněná data tak ukazují dvojí obraz evropské energetiky. Na jedné straně pokračuje rychlý rozvoj solární energetiky a elektromobility, které v roce 2025 dosáhly nových rekordů. Na straně druhé evropské trhy s elektřinou a plynem stále nesou dozvuky energetické krize, ať už v podobě nižší poptávky oproti předkrizovým rokům, nebo výrazných cenových rozdílů mezi členskými státy.

7. července 2026

U Hormuzského průlivu zasáhl dva tankery neznámý projektil, hlásí UKMTO

Katarský tanker v Ománském zálivu u Hormuzského průlivu nedaleko ománských břehů zasáhl neznámý projektil, což způsobilo požár. Později byl hlášen další incident, při kterém byl poblíž ománského pobřeží poškozen saúdskoarabský ropný tanker. Dnes o tom informovala britská námořní služba UKMTO s tím, že oběti ani dopad na životní prostředí nejsou hlášeny. V regionu navzdory uzavřenému příměří mezi Spojenými státy a Íránem panuje zvýšené napětí.

Íránská státní televize dnes uvedla, že na tanker, který přepravoval zkapalněný zemní plyn (LNG) z Kataru, zaútočily íránské síly, když plavidlo ignorovalo varování, píše agentura AP. Oficiální zdroje ale tuto informaci nepotvrdily. Íránské vedení opakovaně vyzývá, aby obchodní lodě Hormuzským průlivem proplouvaly jen jím určenými trasami. Pouze ty jsou podle Teheránu bezpečné. Hormuzský průliv je klíčovou námořní trasou pro přepravu ropy a LNG ze zemí kolem Perského zálivu.

Portál Axios s odvoláním na dva nejmenované americké činitele informoval, že íránské revoluční gardy vypálily nejméně dvě střely na obchodní plavidla proplouvající Hormuzským průlivem. Jeden z představitelů řekl, že ostřelování poškodilo dvě lodě. Oficiální vyjádření Spojených států ale k dispozici není, uvedla agentura DPA.

Incident se odehrál východně od poloostrova Rás Musandam u Hormuzského průlivu, asi 15 kilometrů od ománské obce Limá. UKMTO vydala pro lodě v oblasti varování, aby se plavily s opatrností a aby veškerou podezřelou aktivitu hlásily. Zásah vyvolal požár, ale podle UKMTO nejsou hlášeny žádné přímé ekologické škody.

Mluvčí katarského ministerstva zahraničí Mádžid Ansárí dnes podle Reuters útok na katarské plavidlo odsoudil jako nepřijatelný a označil jej za závažné a zjevné porušení mezinárodního práva.

Na konci června služba UKMTO informovala, že v Hormuzském průlivu byl zasažen neidentifikovaným projektilem tanker. Podobný incident se stal krátce předtím, kdy útok v průlivu zasáhl obchodní loď, z čehož Washington obvinil Írán.

Teherán a Washington se navzájem obviňují z porušování memoranda o porozumění, které podepsaly v polovině června s vyhlídkou na konečnou mírovou dohodu. Ihned po podpisu memoranda měly Spojené státy začít ukončovat námořní blokádu íránských přístavů a Írán měl zajistit bezpečnou plavbu obchodních plavidel Hormuzským průlivem, a to po dobu 60 dnů bezplatně.

V memorandu se obě strany také zavázaly k dalšímu dodržování příměří, které platí od 8. dubna. Válku zahájily 28. února Spojené státy a Izrael útoky na Írán, při kterých zabily mimo jiné nejvyššího íránského duchovního vůdce Alího Chameneího. Od soboty se koná jeho pohřeb, který skončí 9. července. Pak by měla pokračovat americko-íránská mírová jednání, která zprostředkovávají Pákistán a Katar.

Americký prezident Donald Trump ale v pondělí opět pokračoval ve výhrůžkách Teheránu, když prohlásil, že Írán buď uzavře dohodu, nebo Spojené státy „dokončí svou práci“. „Raději bych uzavřel dohodu, protože nechci ovlivnit 91 milionů lidí,“ řekl Trump. „Během jedné hodiny jim můžeme zbourat mosty. Můžeme jim vyřadit dodávky energie,“ dodal.

Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí dnes v reakci uvedl, že mírová jednání mezi Teheránem a Washingtonem nebudou pokračovat, pokud bude Trump Íránu dál vyhrožovat, píše Reuters. Ministr Spojené státy vyzval, aby ctily červnovou dohodu.

7. července 20267. července 2026

Německo škrtá štědré dotace na tepelná čerpadla, úspora má být 51 miliard

Německo plánuje do roku 2030 snížit velkorysé dotace na nízkouhlíková tepelná čerpadla o 2,1 miliardy eur (asi 51 miliard Kč), uvedla dnes agentura DPA. Vyplývá to podle ní z dokumentu připraveného pro středeční jednání rozpočtového výboru Spolkového sněmu. Vláda chce šetřit a zároveň zvyšuje výdaje na obranu a bezpečnost.

Německý stát přispívá na přechod na systém vytápění šetrný ke klimatu dotacemi, které pokryjí až 70 procent nákladů. Maximální příspěvek na výměnu topného systému činí 21.000 eur (zhruba 509.000 Kč).

Pokud výbor schválí návrh ministerstva energetiky v jeho současné podobě, bude se tato částka v příštích měsících a letech do roku 2030 postupně snižovat, a to o několik tisíc eur. Nejprve by klesla o 2000 eur a následně vždy po šesti měsících o dalších 750 eur.

Největší evropská ekonomika se snaží dál financovat programy zaměřené na dosažení klimatických cílů a zároveň zvyšovat vojenské výdaje, což ji staví před náročné úkoly. Vláda kancléře Friedricha Merze v pondělí schválila návrh rozpočtu na rok 2027, který počítá se zvýšením výdajů na obranu a bezpečnost do roku 2030 na více než 200 miliard eur. Zároveň ukládá ministerstvům povinnost omezit dotace.

Německé dotace na tepelná čerpadla jsou jedny z nejštědřejších vůbec. Země je zavedla, aby dosáhla cíle snížit do roku 2030 uhlíkové emise o dvě třetiny proti úrovni z roku 1990.

Plán snížení dotací kritizuje strana Zelených. Poradní skupina vlády už v květnu varovala, že země pravděpodobně klíčové klimatické cíle nesplní, protože oslabuje programy na snižování emisí.

7. července 2026

Americký LNG míří do Latinské Ameriky. Evropa ztratila po dvou letech dominantní pozici

Export zkapalněného zemního plynu (LNG) ze Spojených států do Latinské Ameriky a Karibiku v červnu vystoupal na nejvyšší úroveň za více než tři roky. Největším odběratelem se stala Brazílie, která výrazně navýšila dovoz kvůli vyšší poptávce po elektřině. Zároveň se mění i globální obchodní toky. Evropa poprvé po téměř dvou letech neodebrala většinu amerického LNG, vyplývá z údajů společnosti S&P Platts Commodity Insights.

Spojené státy v červnu vyvezly do Latinské Ameriky a Karibiku téměř 1,38 miliardy m³ zemního plynu v podobě LNG, což představuje přibližně 55% nárůst oproti květnu. Jde o nejvyšší měsíční objem od května 2023 a zároveň o téměř desetiprocentní meziroční růst.

Hlavním tahounem byla Brazílie, která se po několika měsících znovu stala největším odběratelem amerického LNG v regionu. Dovoz dosáhl přibližně 461 milionů m³ zemního plynu, což je více než pětinásobek květnového objemu a zhruba o 150 % více než ve stejném období loňského roku.

Za prudkým růstem stojí především vyšší poptávka po zemním plynu pro výrobu elektřiny. Brazílie sice většinu elektřiny vyrábí ve vodních elektrárnách, avšak v obdobích nižších srážek nebo vyšší spotřeby pravidelně zvyšuje využití plynových elektráren, které spoléhají na dovoz LNG.

Do země během června zamířilo šest tankerů s americkým plynem. Čtyři zásilky byly na začátku července již vyloženy, další dvě byly ještě na cestě.

Výrazně rostl dovoz LNG také do Argentiny

Druhým největším odběratelem byla Argentina, kam Spojené státy v červnu vyvezly přibližně 235 mil. m³ zemního plynu, tedy více než čtyřikrát více než v květnu. Vyšší dovoz souvisí se zimním obdobím na jižní polokouli, kdy tradičně roste spotřeba plynu pro vytápění a výrobu elektřiny. Všechny čtyři zásilky byly vyloženy v terminálu Escobar nedaleko Buenos Aires.

Na třetím místě skončila Dominikánská republika s dovozem zhruba 202 mil. m³. Přestože její odběr meziměsíčně poklesl, zůstává jedním z nejstabilnějších zákazníků amerických exportérů. Červen byl již 42. měsícem v řadě, kdy země převzala alespoň jednu zásilku amerického LNG.

Americký LNG dále směřoval na Jamajku, do Salvadoru, Chile, Kolumbie a Portorika. Celkem do regionu vyplulo 18 tankerů, zatímco v květnu jich bylo 14.

Americký LNG míří na nové trhy

Růst dodávek do Latinské Ameriky přichází v době, kdy se mění i geografická struktura amerického exportu LNG. Podle agentury Reuters zamířilo v červnu do Evropy poprvé po téměř dvou letech méně než polovina amerického vývozu zkapalněného plynu. Podíl evropských odběratelů klesl pod 42 %.

Část nákladů přesměrovali obchodníci do Asie, kde byly vyšší spotové ceny plynu, nebo do Egypta, který zaznamenal rekordní dovoz amerického LNG. Latinská Amerika tak byla jedním z regionů, které v posledních týdnech absorbovaly větší objemy amerického plynu, byť z jiných důvodů než asijské trhy – především kvůli vyšší sezónní poptávce po výrobě elektřiny.

Významným novým odběratelem se stává právě Egypt, který v červnu dovezl rekordních 1,06 milionu tun amerického LNG, což představovalo téměř desetinu celkového exportu USA. Země, která ještě před několika lety sama LNG vyvážela, se kvůli rostoucí domácí spotřebě a poklesu vlastní produkce postupně stává významným hráčem na straně poptávky.

Dopady na evropský trh

Americký export LNG v červnu vzrostl na přibližně 10,6 milionu tun, a to i navzdory kratšímu měsíci. Vyšší produkci podpořil návrat některých exportních zařízení z plánovaných odstávek, včetně terminálů společností Cheniere Energy a Freeport LNG.

Současný vývoj potvrzuje, že americký LNG je globálně obchodovanou komoditou. Dodávky už nesměřují primárně do Evropy, ale stále častěji se přesouvají na trhy s vyšší poptávkou a atraktivnějšími cenovými podmínkami.

Evropské země přitom nadále potřebují doplnit zásobníky před zimní topnou sezonou. Část odběratelů vyčkává na příznivější ceny, zatímco obchodníci posílají tankery tam, kde mohou dosáhnout vyšších výnosů.

Pro Evropu to znamená silnější konkurenci ze strany Asie, severní Afriky i Latinské Ameriky. Přestože evropský trh zůstává jedním z hlavních odbytišť amerického LNG, bude při doplňování zásobníků stále více soupeřit o dostupné dodávky s dalšími regiony. To může v obdobích vyšší poptávky přispívat k výraznějším výkyvům cen na světových trzích s plynem.

7. července 2026

Nejstarší komerčně provozovaný jaderný reaktor na světě byl opět spuštěn

Model jaderné elektrárny Tarapur zobrazující rozmístění reaktorových bloků

Druhý blok jaderné elektrárny Tarapur v Indii je opět připojen k síti. Jeden z nejstarších dosud provozovaných komerčních reaktorů na světě dostal povolení k provozu na další desetiletí. Informovala o tom oficiální tisková agentura indické vlády.

Jaderný park v Indii zaznamenal v únoru tohoto roku významný milník, když nový blok elektrárny Rajasthan poprvé dosáhl provozu plného výkonu. Dalším milníkem je opětovné spuštění druhého bloku jaderné elektrárny Tarapur. V červnu to schválila odpovědná Rada pro regulaci atomové energie (AERB) spolu s povolením provozu na dalších 10 let.

Čtyři bloky, dvě technologie

Jaderná elektrárna Tarapur, čítající 4 bloky, se nachází ve svazovém státě Maháráštra na západním pobřeží Indie u Arabského moře. Starší dvojicí z konce 60. let 20. století jsou varné reaktory (BWR), každý s projektovaným instalovaným výkonem 200 megawattů elektrických.

V průběhu provozu jejich provozovatel snížil hrubý elektrický výkon každého bloku na 160 MWe. V novém tisíciletí přibyly do Tarapuru další dva bloky. Jedná se o těžkovodní reaktory s hrubým instalovaným výkonem 540 MWe každý. Plánované malé modulární reaktory, konkrétně zařízení BSMR-200 s výkonem 200 MWe a SMR-55 s výkonem 55 MWe, vláda zamýšlí právě v této lokalitě.

„Bloky TAPS 1 a 2, uvedené do provozu v roce 1969, byly prvními jadernými reaktory v Asii mimo bývalý Sovětský svaz. Po více než pěti desetiletích bezpečného provozu byly odstaveny kvůli renovaci, modernizaci a aktivitám řízení stárnutí, které byly provedeny pod přísným regulačním dohledem. Program prodloužení životnosti byl realizován v souladu s globálními standardy jaderné bezpečnosti, zvýšil bezpečnostní rezervy a posílil dlouhodobou provozní spolehlivost,“ uvedla letos v únoru v tiskové zprávě společnost The Nuclear Power Corporation of India Limited (NPCIL).

Společnost NPCIL spadá pod Ministerstvo pro atomovou energii a odpovídá za výstavbu a provoz jaderných elektráren v Indii. První blok v lokalitě Tarapur již dříve prošel podobnou rekonstrukcí a revizí. Jednalo se například o výměnu recirkulačního potrubí reaktoru za pokročilý materiál odolný proti korozi, 3D laserové skenování, renovace systému turbogenerátoru nebo vylepšení elektrických systémů. Následně Rada AERB koncem prosince 2025 povolila jeho restartování.

Který reaktor je nejstarší? Záleží na kritériu

Tarapur 1 a 2 (označované také jako TAPS 1 a 2) se o titul nejstarších komerčních reaktorů světa dělí se švýcarskou jadernou elektrárnou Beznau. TAPS 1, TAPS 2 a Beznau 1 byly uvedeny do provozu v roce 1969. Podle data prvního připojení k síti a zahájení komerčního provozu mají navrch indické bloky. Databáze PRIS Mezinárodní agentury pro atomovou energii eviduje, že první blok elektrárny Tarapur byl poprvé připojen k síti 1. dubna 1969 a druhý blok následoval s připojením 5. května. Společně pak zahájily komerční provoz 28. října 1969.

Oproti tomu Beznau 1 byl k síti připojen 17. července 1969 a do komerčního provozu vstoupil 9. prosince 1969. Podle data uvedení do provozu tak lze TAPS 1 a 2 označit za nejstarší dosud provozované komerční jaderné reaktory na světě. Nikoli však z hlediska počtu let v provozu. Oba indické reaktory mají za sebou zmiňované víceleté odstávky mezi lety 2020 a 2026 spojené s obnovou a prodloužením životnosti. Na rozdíl od nich je švýcarský reaktor v provozu prakticky nepřetržitě od roku 1969.

Velké plány v jádru

Indická vláda deklaruje, že instalovaný výkon jaderných elektráren v zemi činí zhruba 8,78 gigawattů (GW). Plánovaná expanze předpokládá v nadcházejících letech navýšení výkonu téměř trojnásobně. Cílí na dosažení 22,38 GW do let 2031 až 2032. V dlouhodobých plánech s rokem 2047 pak uvádí 100 GW.

V celkovém elektroenergetickém mixu přitom jádro hraje zatím velmi okrajovou roli. Na výrobě elektřiny se podílí 3,2 %, zatímco více než dvě třetiny připadají na uhelné elektrárny, jejichž souhrnný instalovaný výkon dosahuje 230,12 GW.

Graf znázorňující elektroenergetický mix Indie k 31. květnu 2026.
Zdroj: India Climate & Energy Dashboard (ICED), NITI Aayog, Government of India

6. července 20266. července 2026

Kuba se ponořila do tmy: Celostátní výpadek elektřiny zasáhl deset milionů lidí

Kubu dnes kolem poledne postihl celostátní výpadek elektrické rozvodné sítě, uvedl místní operátor. Bez elektřiny se na karibském ostrově ocitlo na deset milionů lidí.

Kuba se již měsíce potýká s několikahodinovými, a v poslední době i vícedenními výpadky dodávek elektřiny. Ty částečně souvisejí se zchátralou rozvodnou sítí a také s ropnou blokádou ze strany Spojených států, které ostrov odřízly od dodávek paliva, připomněla agentura Reuters.

„Dochází k úplnému výpadku národní elektrické sítě. Příčiny se vyšetřují,“ uvedl na X operátor kubánské přenosové soustavy, společnost Unión Eléctrica.

Americký prezident Donald Trump v lednu nařídil zastavit venezuelské dodávky ropy na Kubu poté, co USA unesly venezuelského prezidenta Nicoláse Madura. Šéf Bílého domu poté podepsal dekret, podle něhož hrozí cla každé zemi, jež by ropu na Kubu, kterou Washington označil za „mimořádnou hrozbu“, dodávala. To odradilo i dalšího důležitého dodavatele, Mexiko.

Na 730 000 barelů ropy, které koncem března doručil na Kubu ruský tanker, došlo už koncem dubna, uvedla agentura AP.

Ostrovní země čelí jedné z nejhorších ekonomických krizí za poslední desítky let. Kvůli nedostatku ropy musela zavést řadu restriktivních opatření a výrazně omezila základní služby.

6. července 2026

Slovensko završilo zavážení paliva do nového bloku Mochovců

Bratislava 6. července (zpravodaj ČTK) – Výrobce elektřiny Slovenské elektrárne (SE) v pátek dokončil zavážení paliva do nového čtvrtého bloku jaderné elektrárny Mochovce na jihu Slovenska. Informovaly o tom SE, ve kterých většinu akcií drží skupina Energetický a průmyslový holding (EPH) českého podnikatele Daniela Křetínského. První palivovou kazetu do uvedeného reaktoru s instalovaným výkonem 471 megawattů pracovníci vložili před týdnem a po získání povolení k uvedení bloku do provozu.

„Ukončení zavážení paliva do čtvrtého bloku je dalším významným krokem na cestě k dokončení projektu Mochovce. Tímto blokem uzavíráme jednu z nejdůležitějších kapitol slovenské energetiky,“ řekl člen vedení SE Martin Mráz.

Po zavezení paliva začnou různé testy a další zkoušky, které předcházejí zahájení štěpné reakce. V další fázi energetického spouštění bude výkon reaktoru postupně navyšován.

V reaktoru je celkově 349 kazet, z toho 312 palivových a dalších 37 regulačních. Celková hmotnost paliva činí zhruba 42 tun. Během provozu reaktoru se jednou ročně mění přibližně pětina paliva.

Největší výrobce elektřiny na Slovensku SE dříve odhadl, že čtvrtý blok elektrárny Mochovce bude připojen do energetické sítě na konci léta a plného výkonu by pak mohl dosáhnout ještě letos. Už v současnosti má elektřina z jádra na Slovensku největší podíl na výrobě elektrické energie.

Dokončení třetího a čtvrtého bloku jaderné elektrárny Mochovce se proti původnímu plánu značně opozdilo a výrazně také stouply náklady na tento projekt. Třetí blok byl připojen do sítě v roce 2023, první dva bloky této elektrárny jsou v provozu od konce 90. let minulého století.

6. července 2026

Siemens Energy kupuje severoirský Camlin. Posiluje monitoring sítí a umělou inteligenci

Společnost Siemens Energy se dohodla na převzetí severoirské skupiny Camlin Group, která se zabývá monitoringem, analytikou a digitalizací síťových aktiv. Německá skupina si od akvizice slibuje posílení svého portfolia pro digitalizaci sítí v době, kdy provozovatelé po celém světě čelí stárnoucí infrastruktuře, dlouhým dodacím lhůtám na transformátory a rostoucímu tlaku spojenému s připojováním obnovitelných zdrojů energie. Hodnotu transakce firmy nezveřejnily. Obchod podléhá souhlasu regulátorů a měl by být uzavřen do konce roku 2026.

Camlin sídlí v severoirském Lisburnu, zaměstnává zhruba 650 lidí a jeho roční tržby přesahují 90 milionů liber. Společnost vznikla v roce 2010 a působí v energetice i v železničních systémech, a to v Evropě, Severní Americe, Austrálii a Asii. Po dokončení transakce se stane součástí divize Grid Technologies společnosti Siemens Energy, nadále však má fungovat samostatně a vést ji bude stávající management.

Těžištěm Camlinu je senzorový monitoring transformátorů a analytická platforma pro prediktivní údržbu, kterou firma provozuje pod označením Sapient. Právě spojení hardwaru, dat a algoritmů umělé inteligence je podle Siemens Energy tím, oč mu jde. Cílem je posunout provozovatele od reaktivní údržby, tedy oprav po vzniku poruchy, k údržbě podle skutečného stavu zařízení.

Nejde přitom o vstup do softwaru jako takového — digitální portfolio pro sítě Siemens Energy už provozuje a mateřský koncern Siemens patří mezi velké dodavatele průmyslového softwaru. Akvizice spíše rozšiřuje konkrétní kompetenci v oblasti senzorového monitoringu a analytiky a přináší hotovou technologii, data i zavedené zákaznické vztahy.

Podle člena představenstva Siemens Energy Tima Holta se rozvoj a digitalizace sítí stávají rozhodujícím faktorem pro bezpečnost dodávek, hospodářský růst i energetickou transformaci. Generální ředitel Camlinu Peter Cunningham uvedl, že provoz i vedení firmy zůstanou po převzetí zachovány.

Souvislost s nedostatkem transformátorů

Načasování akvizice souvisí s tlakem, který dobře znají i tuzemští provozovatelé. Poptávka po transformátorech, rozvodnách a dalších prvcích sítí prudce roste kvůli elektrifikaci, proměnlivějším tokům a rychlému nástupu obnovitelných zdrojů energie. Dodací lhůty velkých transformátorů se podle odhadů Deutsche Bank pohybují kolem šesti let. Siemens Energy loni investoval zhruba 220 milionů eur do rozšíření výrobní kapacity své továrny na transformátory v Norimberku a obdobně navyšuje výrobu i konkurenční ABB.

Výstavba nového hardwaru ale trvá roky, a proto roste význam nástrojů, které umožní lépe využít stávající aktiva. Monitoring v reálném čase a prediktivní údržba dokáží prodloužit životnost transformátorů, odhalit rizika dříve a snížit počet neplánovaných výpadků. Podle mluvčího Siemens Energy, kterého citoval server pv magazine, představují omezení sítí jedno z klíčových úzkých míst rozvoje obnovitelných zdrojů energie. Posílení a lepší řízení sítě proto podle firmy přímo souvisí s možností připojovat další větrné a solární elektrárny, které dnes často čekají ve frontách na připojení.

Digitalizace jako rostoucí segment trhu

Akvizice zapadá do širší konsolidace v oblasti síťových technologií, která patří k nejrychleji rostoucím segmentům energetiky. Siemens Energy koncem dubna zvýšil celoroční výhled právě díky silným zakázkám v této divizi. Poradenská společnost DC Advisory, která zastupovala prodávající, upozornila na výrazný zájem investorů o firmy zaměřené na odolnost, efektivitu a bezpečnost kritické energetické infrastruktury.

Postupně se přitom mění povaha konkurence mezi velkými dodavateli, jako jsou Siemens Energy, ABB nebo GE Vernova. Zatímco dříve soupeřili především v oblasti zařízení, stále větší část hodnoty se přesouvá do datové a softwarové vrstvy. Hodnota Camlinu podle Siemens Energy nespočívá jen v senzorech, ale zejména v datech a v analytické platformě postavené nad hardwarovým a servisním základem. Ta zároveň slibuje opakované softwarové příjmy, které jsou pro výrobce zařízení stabilnější než jednorázový prodej.

Pro Evropu má akvizice i rozměr konkurenceschopnosti a soběstačnosti. Podle odhadů Evropské komise bude do roku 2030 potřeba investovat do sítí téměř 600 miliard eur a zhruba 40 % evropské síťové infrastruktury je starší než 40 let. Převzetí severoirské firmy německou skupinou je zároveň příkladem přeshraniční konsolidace evropského trhu se síťovými technologiemi.

6. července 20266. července 2026

Znojmo chce o větrných elektrárnách rozhodovat podle odborných podkladů

Znojmo si nechalo vypracovat studii, která hodnotí krajinný ráz Znojemska s výjimkou Moravského Krumlova a okolí. Má jít o odborný podklad při jednání s investory o stavbě větrných elektráren. Podle znojemského místostarosty Jiřího Kacetla (Pro Znojmo) je nutné, aby se o stavbách, které mají zásadní dopad na krajinu, rozhodovalo na základě odborných podkladů, řekl ČTK.

„Krajinný ráz je zákonem chráněná veličina a krajina je kolektivním vlastnictvím a bohatstvím. Nestačí přece, aby si investoři vybrali volný pozemek, zajistili možnost připojení k síti a slíbili místní starostce či starostovi pár korun do obecního rozpočtu,“ řekl Kacetl.

Naposledy vyvolal záměr investora spor mezi obyvateli Lukova, který je na hranici národního parku Podyjí. Lidé nakonec stavbu elektráren v prosincovém referendu jednoznačně odmítli.

Studie navázala na dokument, který mělo Znojmo k dispozici již od roku 2008, a potvrdila tehdejší zjištění. „Tedy to, že celé západní a střední Znojemsko má dochovaný krajinný ráz, který požívá ochrany ze zákona. Máme zde unikátní národní park Podyjí, dále vinorodé pahorky, panoramata historických měst a vesnic, údolí Dyje a jejích přítoků, hrady, zámky, polesí středověkého stáří i otevřenou zemědělskou krajinu,“ uvedl Kacetl. Naopak jako krajinu bez zásadní krajinářské hodnoty, kde je možné větrníky za dodržení různých podmínek stavět, vyhodnotila studie polní krajinu ve východní části Znojemska od Hevlína na jihu po Miroslav na severu.

Podle Kacetla větrníky, a obzvláště ty vysoké 250 metrů, které chtějí někteří investoři stavět, výrazně narušují turistickou atraktivitu území. „Jsme rádi za průmysl, který tu zbyl, ale do budoucna může být právě turistický ruch na vzestupu. Máme tu dědictví, kterého si musíme vážit. Lidé z průmyslových oblastí k nám jezdí proto, aby tu viděli něco jiného než doma,“ řekl Kacetl. Zmínil, že výstavbou energetické infrastruktury už utrpělo kvůli dukovanské elektrárně nejen Znojemsko. „Z mnohých míst ji vidíme jak na dlani,“ řekl Kacetl.

Znojmo zaslalo studii na krajský úřad jako podklad pro budoucí rozhodování. „Studii bude město využívat jako podklad při posuzování konkrétních záměrů, při jednání s investory i při přípravě územně plánovacích dokumentací. Studie nemá nahrazovat jednotlivá správní řízení, ale dává městu i obcím v území odborný základ pro rozhodování,“ řekl Kacetl.

6. července 20265. července 2026

Nový premiér, první energetický test. Británie řeší těžbu v Severním moři

Energetická politika Spojeného království se může v příštích týdnech výrazně změnit. Rostoucí ceny ropy, narušení dodávek z Blízkého východu a očekávaná změna ve vedení britské vlády znovu otevírají debatu o budoucnosti těžby ropy a zemního plynu v Severním moři. Do popředí se dostávají především dva dlouhodobě diskutované projekty – ropné pole Rosebank a plynové naleziště Jackdaw.

Zatímco dosavadní labouristická vláda premiéra Keira Starmera stavěla svou energetickou politiku především na rozvoji obnovitelných zdrojů energie a postupném útlumu fosilních paliv, pokračující válka mezi Izraelem a Íránem zásadně změnila pohled na otázku energetické bezpečnosti. Omezení dopravy přes Hormuzský průliv i rostoucí ceny ropy znovu připomněly, jak citlivá je Evropa na výpadky světových dodávek energie.

Podle britských médií se očekává, že nově nastupující premiér Andy Burnham bude muset krátce po svém nástupu rozhodnout právě o osudu projektů Rosebank a Jackdaw. Obě ložiska se nacházejí ve skotských vodách Severního moře a jejich schválení by mohlo zvýšit domácí produkci ropy a zemního plynu v období, kdy Spojené království hledá cesty ke snížení závislosti na dovozu energetických surovin.

Rozhodnutí přitom nebude pouze technickou otázkou. V britské politice se střetávají dva rozdílné pohledy. Část vlády, odborové svazy i představitelé průmyslu upozorňují, že bez pokračující těžby hrozí ztráta tisíců pracovních míst, odliv investic i oslabení energetické bezpečnosti země. Naopak klimatické organizace a část Labouristické strany varují, že další rozvoj těžby je v rozporu s britskými klimatickými cíli.

Silnou podporu těžbě vyjadřují také představitelé Skotska. Skotský první ministr John Swinney upozornil, že vzhledem k současné geopolitické situaci bude Spojené království ropu a zemní plyn ještě řadu let potřebovat. Připomněl rovněž nedávné uzavření rafinerie Grangemouth, které podle něj zvýšilo závislost země na dovozu leteckého paliva právě v době, kdy dodávky z Blízkého východu čelí nejistotě.

Do debaty výrazně vstoupil také americký prezident Donald Trump. Ten opakovaně kritizoval dosavadní britskou energetickou politiku a vyzval Londýn k intenzivnějšímu využívání domácích zásob ropy a plynu. Podle jeho názoru je právě rozvoj těžby v Severním moři jedním z předpokladů pro posílení energetické nezávislosti Spojeného království.

Podporu pokračování těžby by přitom mohla vyjádřit i část labouristických poslanců. Ti připouštějí, že alespoň plynový projekt Jackdaw by mohl být schválen, protože představuje kompromis mezi ochranou klimatu a zachováním pracovních míst. Kontroverznější zůstává především ropné pole Rosebank, které ekologické organizace označují za symbol dalšího rozvoje fosilního průmyslu.

K přehodnocení dosavadního postoje vyzývají také odborné studie. Analytici z Tony Blair Institute upozorňují, že v době rostoucí geopolitické nejistoty by měla energetická bezpečnost dostat vyšší prioritu než rychlé omezování domácí těžby. Podobně Robert Gordon University varuje, že příliš rychlý útlum ropného a plynárenského sektoru bez odpovídajícího rozvoje offshore větrné energetiky může vést ke ztrátě kvalifikované pracovní síly i dodavatelských řetězců, které budou nezbytné také pro budoucí rozvoj obnovitelných zdrojů.

Rozhodnutí o projektech Rosebank a Jackdaw tak bude mít význam daleko přesahující samotnou těžbu. Ukáže, zda Spojené království v době rostoucích geopolitických rizik upřednostní rychlejší cestu k dekarbonizaci, nebo naopak dočasně posílí využívání vlastních fosilních zdrojů jako součást strategie energetické bezpečnosti.

5. července 2026

Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

Tento týden vám opět přinášíme pečlivě vybraný seznam deseti nejvýznamnějších článků, které jsme publikovali na webu oEnergetice.cz. Pokud jste kterýkoliv článek nestihli, zde je výběr článků, které zaujaly naše čtenáře nejvíc. Hodně štěstí do nového týdne!

1. Každý si představil, že mu vyroste 500 metrů od domu 40 větrných elektráren. Stát nezvládl komunikaci, říká advokát

Ještě před dvěma lety se zdálo, že Česko konečně odblokuje výstavbu větrných a solárních elektráren. Dnes podle právníka Pavla Douchy zastupujícího investory i obce opět přibývá zamítavých stanovisek, ruší se dohody s developery a povolovací procesy narážejí na staré i nové překážky.

Proč se povolování větrných a solárních elektráren znovu komplikuje? Jakou roli hrají dezinformace a proč jsou akcelerační oblasti promarněnou příležitostí? O tom všem hovoří Pavel Doucha v rozhovoru pro Ekonews.

Celý článek najdete ZDE.

2. Nový čínský jaderný blok Taipingling 2 poprvé dosáhl kritického stavu

Nový čínský blok Taipingling 2 zaznamenal důležitý milník před uvedením do komerčního provozu. Reaktor bloku Hualong One s instalovaným výkonem 1 202 MW (brutto) poprvé dosáhl kritického stavu. Před oficiálním zprovozněním ještě blok projde testy na různých výkonových úrovních. Výstavbu bloku společnost CGN zahájila v říjnu roku 2020. V elektrárně Taipingling jsou ve výstavbě další dva bloky a další dvojice je v procesu plánování.

Společnost China General Nuclear (CGN) oznámila, že její druhý blok v jaderné elektrárně Taipingling poprvé dosáhl kritického stavu, tedy stabilní štěpné řetězové reakce. Jaderný blok s tlakovodním reaktorem Hualong One (HPR1000) disponuje instalovaným výkonem 1 116 MW (netto) a ročně by měl vyrobit okolo 9 TWh elektrické energie. Výstavbu společnost zahájila 15. října 2020.

Celý článek najdete ZDE.

3. Ruský tanker vyzbrojili těžkými kulomety, informují média

Ruskou loď na přepravu plynu Maršál Vasilevskij vyzbrojili dvěma velkorážovými kulomety, informovala dnes média. Kulometů na palubě civilního plavidla si nejprve povšimli estonští pohraničníci, kteří snímky kulometů Kord na lodním můstku předali novinářům. Loď patří ruskému koncernu Gazprom a plaví se pod ruskou vlajkou.

Je to první případ, kdy na ruský civilní tanker umístili těžké zbraně, napsal server německé rozhlasové stanice Deutsche Welle. Experti předpokládají, že hlavním cílem kulometů je zabránit zadržení lodi při plavbě u evropských břehů, poznamenal portál BBC News; dva těžké kulomety by totiž sotva dokázaly loď ubránit před útokem dronů.

Celý článek najdete ZDE.

4. Členské státy EU odmítly centralizovaný model plánování sítí. Větrný sektor protestuje

Zástupci evropského větrného průmyslu hlasitě kritizují výsledek pátečního jednání Rady EU pro energetiku. Vadí jim, že ministři členských států značně „okleštili” Komisí navrhovaný balíček opatření pro evropské elektrizační soustavy. Členské státy prozatím odmítly některé nástroje, které mají plánování rozvoje sítí centralizovat na evropské úrovni. Legislativa nyní míří z Rady do Evropského parlamentu, který musí schválit vlastní pozici. Finální podobu balíčku poté určí vyjednávání mezi oběma institucemi.

Předmětem sporu je balíček opatření pro evropské elektrizační soustavy, který Komise představila loni v prosinci. Jeho cílem je urychlit plánování, povolování i samotnou výstavbu sítí tak, aby Unie dokázala efektivně připojovat nové zdroje energie a posilovat přeshraniční propojení. Klíčem k tomu má být urychlení povolovacích procesů a také značná míra centralizace plánování v rukou Komise.

Celý článek najdete ZDE.

5. Slovensko obnovuje část výroby hliníku, rozhodující bude cena elektřiny

Slovenská hliníkárna Slovalco v Žiaru nad Hronom, většinově vlastněná norskou společností Norsk Hydro, má po několikaleté odstávce částečně obnovit výrobu primárního hliníku. Závod byl utlumen v roce 2022, kdy prudký růst cen elektřiny v Evropě spolu s náklady spojenými s emisními povolenkami dostal evropský hliníkárenský průmysl pod mimořádný tlak.

Podle Norsk Hydro dohoda se slovenskou vládou umožní restart 75 tisíc tun roční výrobní kapacity, přičemž výroba by měla být obnovena ve čtvrtém čtvrtletí roku 2026. Celková kapacita závodu činí 175 tisíc tun hliníku ročně, obnovení zbývajících 100 tisíc tun bude záviset na podmínkách po roce 2030 a na zajištění dalších dlouhodobých kontraktů na elektřinu.

Celý článek najdete ZDE.

6. Ve Švédsku sílí debata o zrušení obchodních zón. Podle odpůrců nesplnily svůj účel

Ve Švédsku se znovu otevřela diskuse o budoucnosti cenových zón na trhu s elektřinou. Zatímco část energetického sektoru tvrdí, že rozdělení země do čtyř obchodních zón nevedlo k odstranění přenosových omezení ani k rozvoji výroby elektřiny na jihu země, jiní varují, že jejich zrušení by mohlo poškodit rozvíjející se výrobu zeleného vodíku na severu. Švédská vláda již zadala provozovateli přenosové soustavy posouzení možných změn současného systému.

Švédsko je od roku 2011 rozděleno do čtyř tzv. obchodních zón (SE1 až SE4), které mají odrážet omezenou přenosovou kapacitu mezi severem a jihem země. Cílem bylo prostřednictvím rozdílných cen elektřiny podpořit výstavbu nových výrobních zdrojů v jižním Švédsku a motivovat energeticky náročné podniky k přesunu do severních regionů, které se vyznačují přebytkem výroby elektřiny, a tedy i její nižší cenou.

Celý článek najdete ZDE.

7. Generální ředitel ČEZ Distribuce: Rozvoj sítí brzdí blokovaná kapacita a zastaralé tarifní struktury

Česká distribuční soustava prochází největší proměnou za poslední desetiletí. Rychlý rozvoj obnovitelných zdrojů energie, tepelných čerpadel, akumulace a nových průmyslových projektů vytváří stále větší nároky na elektrické sítě. Zástupci společnosti ČEZ Distribuce na tiskové konferenci v transformovně Milín upozornili, že vedle masivních investic bude pro další rozvoj klíčové především efektivnější využití stávající kapacity a změna tarifního systému připravovaná Energetickým regulačním úřadem (ERÚ).

Distribuční síť ČEZ Distribuce dnes tvoří 284 rozvoden, téměř 48 600 trafostanic a 171 tisíc kilometrů vedení, síť obsluhuje kolem 3,8 milionu odběrných míst . Za posledních deset let přibylo více než 8 290 kilometrů nového vedení, což představuje přibližně pětiprocentní nárůst. Počet trafostanic vzrostl za stejné období o více než 3 260 a počet odběrných míst se zvýšil zhruba o 209 tisíc.

Celý článek najdete ZDE.

8. Ceny na ruských čerpacích stanicích přesáhly hranici 100 rublů za litr

Ceny pohonných hmot na ruských nezávislých čerpacích stanicích poprvé přesáhly hranici 100 rublů (27 Kč) za litr. Na vině je nedostatek paliva způsobený ukrajinskými útoky na ropné rafinerie, které vedly k nevídanému růstu cen benzinu a nafty. Píše o tom agentura Reuters s odkazem na zdroje z maloobchodních řetězců.

Stále intenzivnější útoky na ruskou energetickou infrastrukturu zapříčinily omezení dodávek paliva ve velké části země. Obzvláště přísná omezení byla zavedena ve velké části jižního Ruska a Sibiře, stejně jako na celém území Ukrajiny okupovaném Ruskem.

Celý článek najdete ZDE.

9. Moskva hlásí propad příjmů z ropy a plynu, ceny ropy po dohodě USA a Íránu klesly

Daňové příjmy ruského státu z prodeje ropy a zemního plynu v první polovině letošního roku klesly o 22,7 procenta na 3,66 bilionu rublů (téměř jeden bilion Kč). Oznámilo to dnes ruské ministerstvo financí. Příjmy z ropy a plynu tvoří zhruba pětinu celkových rozpočtových příjmů.

V samotném červnu se příjmy zvýšily na 683,6 miliardy z květnových 678,9 miliardy rublů. Meziročně pak stouply o 38 procent. Stálo za tím oživení světových cen ropy vyvolané válkou v Íránu.

Celý článek najdete ZDE.

10. ČEZ si pro třineckou paroplynovou elektrárnu zajistil turbínu od Siemens Energy

Energetická společnost ČEZ ESCO si zajistila pro připravovanou paroplynovou elektrárnu v Třineckých železárnách (TŽ) na Frýdecko-Místecku dodávku plynové turbíny SGT-800 od Siemens Energy. ČTK o tom dnes informovala společnost ČEZ. Náklady na turbínu nespecifikovala. Nový paroplynový zdroj nahradí dosluhující uhelný kotel.

Energetika Třinec, která je součástí Třineckých železáren, plánuje nahradit dva staré uhelné kotle, čímž sníží emise oxidu uhličitého a klesnou jí i náklady na nákup emisních povolenek. Nahradí je paroplynovou elektrárnou, složenou z plynové turbíny, která je určena pro spalování zemního plynu s možností spoluspalování vodíku do 15 procent objemu. Stavba za 4,4 miliardy korun by měla být hotová v roce 2030. Kombinovaná výroba elektřiny a tepla v novém zdroji by měla umožnit mimo jiné také vytápění Českého Těšína.

Celý článek najdete ZDE.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Graf ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu

Graf Německo

Více aktuálních grafů a dat najdete na Energostatu

5. července 2026

OPEC+ přidá na trh více ropy: klíčoví producenti navyšují těžbu

Ministři sedmi zemí skupiny OPEC+, která zahrnuje Organizaci zemí vyvážejících ropu (OPEC) a její spojence v čele s Ruskem, od srpna zvýší těžbu celkem o 188.000 barelů denně. OPEC to dnes oznámil v tiskové zprávě. Jde o stejně vysoký nárůst, na jakém se skupina dohodla i v předchozích měsících.

Ministři ze Saúdské Arábie, Ruska, Iráku, Kuvajtu, Kazachstánu, Alžírska a Ománu, což jsou hlavní členové aliance OPEC+, dnes jednali prostřednictvím videokonference. Na světový trh by se tak mělo dostávat více ropy v době, kdy její ceny klesají díky postupnému obnovení provozu v Hormuzském průlivu. To je klíčová námořní cesta pro vývoz ropy ze zemí kolem Perského zálivu.

Sedm klíčových členů OPEC+ v období od dubna do července zvýšilo své těžební kvóty téměř o 800.000 barelů denně. Vyšší kvóty se ale zatím promítly do skutečné produkce jen z malé části. Důvodem je válka, kterou 28. února zahájily útokem na Írán Spojené státy spolu s Izraelem. Válka pak uzavřela Hormuzský průliv pro tankery z některých nejvýznamnějších zemí OPEC+, včetně Saúdské Arábie, Kuvajtu a Iráku.

Produkce ropy v zemích OPEC+ podle údajů organizace klesla ze 42,77 milionu barelů denně, kde byla v únoru, na 33,13 milionu barelů denně v květnu. V červnu se začala zotavovat díky snaze Washingtonu pomoci zemím OPEC+ a Spojeným arabským emirátům zvýšit vývoz ropy, stále však zůstává pod úrovní před vypuknutím konfliktu.

Navzdory přetrvávajícím problémům v dodávkách se ceny ropy vrátily na předválečné úrovně. Přispěl k tomu pokles dovozu ropy do Číny, vyšší vývoz producentů mimo Blízký východ i rekordní uvolnění strategických ropných rezerv, což zkoordinovala Mezinárodní agentura pro energii (IEA). K uklidnění trhu přispělo také memorandum o porozumění mezi Washingtonem a Teheránem o ukončení války, které posílilo přesvědčení obchodníků, že dodávky ropy se nakonec vrátí k běžnému stavu.

Cena severomořské ropy Brent se v pátek pohybovala kolem 72 dolarů za barel, zatímco krátce po eskalaci konfliktu se dostala ke 120 dolarům za barel. Nyní je přibližně tam, kde byla těsně před útokem na Írán z konce února.

Vedle rozhodování o těžebních kvótách se OPEC+ nyní zabývá také dalšími problémy, které nastaly po odchodu Spojených arabských emirátů z aliance. Navíc Irák dal najevo, že usiluje o vyšší těžební kvótu, uvedla agentura Reuters.

OPEC+ nyní sdružuje 21 členských zemí, včetně Íránu. V posledních letech se však na měsíčním řízení těžby podílí jen sedm zemí, do letošního dubna spolu se Spojenými arabskými emiráty.

Zmíněných sedm producentů – Saúdská Arábie, Rusko, Irák, Kuvajt, Alžírsko, Kazachstán a Omán – zvyšuje těžbu v rámci postupného rušení dobrovolného omezení produkce o 1,65 milionu barelů denně, na němž se skupina dohodla v roce 2023.

Spojené arabské emiráty alianci opustily, protože chtěly přizpůsobit svou těžební kapacitu skutečné produkci. Tedy bez omezování, která vyplývají z dohody členů OPEC+.

Sedmi hlavním členům zbývá podle výpočtů agentury Reuters od srpna vrátit na trh ještě zhruba 379.000 barelů ropy denně z původně omezené produkce. V tom už je zohledněn odchod Spojených arabských emirátů k datu 1. května. Pokud se na příštím zasedání, plánovaném na 2. srpna, dohodnou na dalším zvýšení těžby přibližně o stejný objem, zcela zruší dobrovolné omezení produkce přijaté v roce 2023.

5. července 20263. července 2026

Nový čínský jaderný blok Taipingling 2 poprvé dosáhl kritického stavu

„Tento milník pokládá pevný základ pro následné připojení k síti a uvedení do provozu druhého bloku elektrárny Taipingling,“ uvedla společnost CGN.

Čínský jaderný regulátor udělil 40letou provozní licenci pro Taipingling 2 letos v dubnu, načež CGN zahájila zavážení 177 palivových souborů do aktivní zóny reaktoru. Před uvedením do komerčního provozu čeká blok ještě řada testů na různých výkonových úrovních.

Řada nových čínských jaderných elektráren

Oficiální výstavbu Taipingling 2 technici zahájili v říjnu 2020 a jaderný blok by se tak měl do provozu dostat v horizontu šesti let. Stavbu další dvojice bloků Taipingling 3 a 4 zahájila CGN v loňském a letošním roce. Třetí fáze s další dvojicí bloků je zatím ve fázi plánování.

„Po dokončení a uvedení všech šesti bloků do provozu překročí roční výroba elektřiny v elektrárně 55 TWh. Zároveň se sníží spotřeba uhlí o přibližně 16,65 milionu tun a emise oxidu uhličitého o přibližně 50,82 milionu tun ročně,“ uvedla společnost CGN.

Čína nyní uvádí do provozu nové jaderné bloky Hualong One rychlým tempem. Letos v dubnu například zprovoznila první bloky plánovaných šesti-blokových elektráren v San-ao a Taipingling. Čínská vláda plánuje každý rok schvalovat výstavbu 10 reaktorů až do roku 2035.

V současné době země disponuje zhruba šedesátkou reaktorů v provozu a dalších čtyřicet je v různých fázích výstavby. Do roku 2035 cílí na 120 GW instalovaného výkonu a pomyslné prvenství v počtu reaktorů, které zatím drží USA s 94 jadernými reaktory.

4. července 20263. července 2026

Slovensko obnovuje část výroby hliníku, rozhodující bude cena elektřiny

Klíčovým prvkem dohody je dlouhodobý rámec pro dodávku elektřiny a kompenzaci nepřímých uhlíkových nákladů. Slovalco uzavřelo desetiletou smlouvu na dodávku elektřiny se státní společností Vodohospodárska výstavba a současně má využít nové schéma státní podpory pro energeticky náročné podniky. Podpora má být podle vyjádření slovenské vlády financována z výnosů z prodeje emisních povolenek, nikoliv přímo z prostředků daňových poplatníků. Hydro uvádí, že restart je podmíněn také schválením aktualizovaného slovenského schématu kompenzací nepřímých emisních nákladů ze strany Evropské komise.

Význam Slovalca přesahuje slovenský průmysl

Hliník je klíčovou surovinou pro energetické sítě, obnovitelné zdroje, dopravu, obranu i infrastrukturu. Současně však jde o komoditu s extrémně vysokou citlivostí na cenu elektřiny. Prezident a CEO Hydro Eivind Kallevik uvedl, že Slovalco má díky kapacitě 175 tisíc tun ročně potenciál obnovit významnou část domácí evropské produkce primárního hliníku, posílit průmyslovou odolnost Evropy a snížit závislost na dovozech.

Hydro zároveň upozorňuje, že od roku 2022 bylo v EU utlumených přibližně 50 % výrobních kapacit hliníku, a to především kvůli vysokým cenám energií a globální konkurenci.

Do rozhodnutí vstupuje také napjatá situace na globálním trhu. Ceny hliníku vzrostly téměř o 50 % od nejhlubší fáze energetické krize, přičemž část posledního růstu souvisela s geopolitickým napětím na Blízkém východě. Tento region představuje zhruba desetinu globální nabídky hliníku a po energetické krizi pomáhal nahrazovat výpadek evropské výroby. Omezení toků přes Hormuzský průliv a přímé útoky na hutní provozy však ukázaly, že evropská závislost na dovozech strategických průmyslových materiálů vytváří nejen cenové, ale i bezpečnostní riziko.

„Slovalco má potenciál obnovit významnou část domácí primární výroby hliníku v EU. Ať je příběh Slovalca učebnicovým příkladem toho, co příliš ambiciózní klimatické cíle dělají se slovenským průmyslem,“ uvedl slovenský premiér Robert Fico.

Z odborného pohledu je restart Slovalca důležitý hlavně tím, že ukazuje reálnou cenu udržení energeticky náročné výroby v Evropě. Nestačí deklarovat potřebu strategických surovin, odolných dodavatelských řetězců a nízkouhlíkové průmyslové základny. Taková výroba potřebuje dlouhodobě dostupnou elektřinu, předvídatelnou kompenzaci nepřímých emisních nákladů a jasné nastavení nástrojů typu CBAM, tedy uhlíkového vyrovnávacího mechanismu na hranicích EU.

Pokud tyto podmínky nebudou splněny, Evropa sice může formálně snižovat vlastní průmyslové emise, ale fakticky bude část výroby přesouvat do regionů s vyšší uhlíkovou stopou a nižší regulatorní zátěží.

4. července 2026

Blackout? Pro Čechy stále spíš teorie, zásoby a záložní zdroje chybí

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části ČR jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba 40 procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každý osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.

Několikahodinový masivní výpadek elektrického proudu z loňského 4. července postihl asi milion odběratelů. V Česku je 6,3 milionu odběrných míst. Podle výsledků vyšetřování ČEPS byl hlavní příčinou pád kabelu na vedení V411, který způsobila chybná oprava z dřívějška. Na to navázaly další navzájem nezávislé výpadky. Výsledky analýzy ČEPS nedávno potvrdil mezinárodní panel energetických expertů. Šlo tak o poruchu s největším omezením v ČR za dobu existence přenosové soustavy.

Situace s výpadky elektřiny se co do počtu incidentů i přes červencovou událost o něco zlepšila. Aspoň hodinový výpadek proudu v posledním roce v průzkumu deklarovalo 63 procent dotázaných, o rok dříve to bylo 74 procent. Podle průzkumu se zkrátila i délka výpadků. Problémy delší než šest hodin zažilo osm procent respondentů, zatímco o rok dříve 13 procent.

Spolu s klesajícím počtem výpadků ale slábne pozornost, kterou domácnosti věnují vlastní připravenosti. Ta podle průzkumu zůstala prakticky stejná jako před rokem. Polovina domácností má pro případ blackoutu připravenou nabitou powerbanku. Dvě třetiny spoléhají na svítilnu a tři čtvrtiny na svíčky. Zásobu jídla mají tři pětiny respondentů. Dostatek pitné vody na 24 hodin pro všechny členy domácnosti však stále nemá téměř 40 procent domácností. Ani u vybavení, které rozhoduje při delším výpadku, se situace výrazně neposunula. Záložní zdroj energie má pouze 13 procent respondentů, tedy přibližně každá osmá domácnost.

Aktivně se o správný postup při blackoutu zajímají podle průzkumu čtyři z deseti Čechů, tedy téměř stejně jako před rokem. Beze změny zůstává i pocit informovanosti. Dostatek informací o tom, jak se na výpadek elektřiny připravit, má podle svého vyjádření necelá polovina veřejnosti. Druhá polovina si stále není jistá, zda by v podobné situaci postupovala správně.

„Loňský blackout ukázal, že většina domácností zvládne několik hodin bez elektřiny poměrně dobře. Delší výpadky už ale přinášejí úplně jiné problémy. Začíná chybět voda, omezuje se komunikace a komplikují se běžné každodenní činnosti. Přitom základní připravenost není složitá ani nákladná. Právě proto by měla být stejně samozřejmá jako domácí lékárnička nebo detektor kouře,“ uvedl obchodní ředitel epet Roman Šmíd.

Informace o správném postupu při blackoutu Češi nejčastěji hledají u svých dodavatelů energií, přestože za odstraňování poruch a obnovu dodávek odpovídají především distributoři. Nejdůvěryhodnější institucí při výpadcích zůstávají podle průzkumu hasiči a záchranné složky, za nimi následují dodavatelé energií. Vlastního dodavatele považuje za důvěryhodný zdroj informací 93 procent respondentů.

Průzkumu se v polovině června účastnila tisícovka lidí.

4. července 20263. července 2026

Levnější baterie? Západní startupy využívají neobsazené asijské továrny

Startupy i další firmy ze západu stále častěji využívají vybudované kapacity továren na baterie a jejich komponenty v Asii. Umožňuje jim to zlepšit ekonomiku provozu a rychle růst. Někteří ovšem poukazují na rizika ztráty know-how a bezpečnostní problémy, hlavně ve spojitosti s Čínou.

Švédský startup Altris, který vyrábí materiály pro sodíkové baterie, údajně jedná s čínským výrobcem baterií o pronájmu nevyužívané továrny na lithium-iontové baterie a přestavbě jejích výrobních kapacit na výrobu sodíkových baterií.

Podobně se pro Financial Times vyjádřila i americká firma Ion Storage Systems. Ta aktivně hledá výrobní kapacity ve východní Asii a jednala již s desítkami dodavatelů.

Jde o změnu, která přichází po selhání švédského Northvoltu. Ten se pokusil celý proces vybudovat ve vlastních továrnách, firmě se však ani přes značné investice nepodařilo dosáhnout stabilní ekonomiky provozu. Problémy potkaly i další západní firmy, například norský Morrow či kanadskou spoelčnost zaměřující se na recyklaci baterií Li-Cycle. Velké západní továrny na baterie zatím dokážou rozchodit pouze velké automobilky.

Situaci sektoru navíc nepomáhá ani politické nastavení ve Spojených státech, kde nová administrativa není těmto „zeleným technologiím“ příliš nakloněna. Americké startupy si tak v mnoha případech nesáhnou na granty ani daňové výhody.

Dvojsečný meč

Přestože využití asijských kapacit je elegantní řešení, jak zlepšit ekonomiku provozu evropských firem a využít výrobní kapacity, které by jinak zůstaly nevyužité, povede tento trend pravděpodobně k dalšímu posílení pozice Číny v dodavatelských řetězcích bateriových technologií. Financial Times zároveň poukazují na to, že Čína nabízí jak potřebné know-how, tak kvalitní výrobní zázemí. Obojí je v Evropě zatím obtížné najít.

Některé firmy, například americký startup Unigrid, se proti těmto rizikům snaží bojovat tím, že jednotlivé komponenty odebírají z různých továren. V jejich případě jde například o šest továren v Číně, Jižní Koreji a Japonsku. Tento přístup jim umožňuje rychlejší růst. Někteří analytici tvrdí, že právě friendshoring může být řešením, tedy přesun výroby do politicky spřízněných zemí, například do Jižní Koreje, která má v tomto typu průmyslu rozsáhlé know-how.

Čínské firmy zároveň expandují své produkty na západní trhy, především v segmentu baterií pro elektromobily. Paradoxně je k tomu nutí i masivní přebytek výrobních kapacit, které se na domácím trhu nedaří plně využít.